Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách, se stejně jako politická scéna ocitá na křižovatce scéna technologická, která vzbuzuje znepokojení nejen v USA, ale i po světě. Po Trumpově návratu se ukazuje, že některé zásady, které byly chápány jako základní pilíře demokracie, se krčí pod nátlakem politické polarizace. Jedním z nejvíce diskutovaných témat se stala podpora, kterou Trumpovi vyjádřili významní technologičtí lídři jako Elon Musk či Mark Zuckerberg.
Elon Musk, majitel společnosti Tesla a SpaceX, otevřeně podpořil Trumpovu kandidaturu, neváhal zafinancovat jeho prezidentskou kampaň, a dokonce přislíbil pomoc při zajištění technologické infrastruktury pro jeho vládu. Tento akt vyvolal různé reakce. Ze strany Trumpova stoupenců se linula čirá radost. Z druhé strany však přicházela také vlna obavy, kvůli potencionální snaze o omezování svobody projevu či možné cenzuře na sociálních platformách. Elon Musk se stal také součástí nastávající americké vlády, kde se postaví do čela nově vytvořeného úřadu tzv. Ministerstva pro efektivitu vlády.
Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku (nyní Meta), se také rozhodl ukázat světu svou plnou podporu Trumpa, vyjádřil také ochotu spolupracovat s jeho administrativou na takzvanou “lepší regulaci obsahu” na sociálních sítích. Stejně jako u Elona Muska i tato spolupráce se neobešla bez kontroverzí. Již v předvolebních debatách se projevila Trumpova snaha o silnější cenzuru a regulaci určitého typu obsahu, považovaného menšinovou skupinou lidí za nepřijatelný nebo škodlivý. Ačkoliv je vše prezentováno jako krok k zajištění bezpečnosti a pořádku, mnoho lidskoprávních expertů nás varuje, že podobné kroky mohou vést k porušování základních lidských práv a svobod.
Nové pravidlo začne na sociálních platformách, vlastněných společností Meta (Instagram, Facebook...), zakazovat hashtagy spojené s údajnou “propagandou” LGBTQ+ komunity. Tato změna byla odůvodněna jako snaha o eliminaci nežádoucího obsahu. Bez výčitek se však odhodlám tvrdit, že se jedná o jedno z dalších Trumpových nařízení, mající za úkol umlčet hlas menšin, což je jasným porušením lidských práv.
Omezování vyjádření identity a regulace obsahu, nevyhovujícího hloupých názorů politiků, na sociálních sítích představuje zásadní problém v oblasti svobody slova a rovnosti. Svoboda slova a projevu je základních pilířem demokratických společností. Když se vlády a korporace spojí, aby omezily vyjadřování určitých menšin, podkopávají tak základní hodnoty demokracie a vysmívají se do očí všem těm, kterým není svoboda lhostejná. Pokud má tedy vláda zájem o odstranění nebezpečného a nepatřičného obsahu ze sociálních médii, mohla by se zaměřit třeba na sílící projevy nenávisti vůči menšinám, rasismus, xenofobii či sexismus. Spousta lidí bohužel nerozumí pojmu svoboda slova a vykládá si ho špatným směrem. Napsat nenávistný komentář, vyvolávající agresi vůči určité skupině lidí je nemístné a netolerovatelné. Pokud je takový příspěvek ze sociálních sítí odstraněn opravdu se nejedná a omezování svobody slova, ale o nezbytné opatření. Moje svoboda, totiž končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. Americká vláda se ale naopak chystá omezovat obsah, vytvářející ze sociálních sítích otevřenější a autentičtější prostor.
Proto je nezbytné, aby světová společnost pečlivě sledovala tento vývoj a bránila jakýmkoliv pokusům o omezování základních práv, které jsou stavebním kamenem demokraticky smýšlející společnosti.
Chris Dostálová