Stanley Parable je podivný. Stanley Parable je chytrý. Stanley Parable je zavádějící. Stanley Parable je vše tohle a spoustu dalších věcí, než se najednou rozhodne, že nebude ani jedna z nich, a přesune se k něčemu úplně jinému, a tohle všechno se velmi často stane v rámci té samé minuty. Recenzovat takový chaotický zážitek je velmi těžké, a proto se místo toho budu snažit přiblížit, o co se vlastně jedná tak, abych nevyzradila právě to, co je na průběhu hry zábavné.
Stanley Parable je indie hra od studia Crows Crows Crows z roku 2013. Roku 2022 pak vyšel Stanley Parable: Ultra Deluxe, druhé vydání (pokračování? (parodie? (nikdo vlastně neví (včetně autorů samotných)))) původní hry, já se ale budu soustředit na originál, protože Ultra Deluxe se zabývá řadou témat, které si zaslouží svůj vlastní článek. Z hlediska samotného hraní se dá označit jako dobrodružný simulátor chůze z pohledu první osoby. Hra je ve 3D a s poměrně jednoduchou grafikou vytváří až nepříjemný pocit, jako kdyby vše vypadalo trochu jinak, než by mělo. Nejvýraznější je ale bohatý příběh s mnoha konci, které se mění podle hráčových rozhodnutí. S podivně napjatou atmosférou zkombinovanou s nečekaným humorem budete mít často pocit, že si hra spíše hraje s vámi.
Stanley pracuje ve velké kancelářské budově. Je pracovník číslo 427. Jeho práce je jednoduchá. Sedí v pracovně číslo 427 a mačká tlačítka podle instrukcí na počítači. Jenže když se mu jeden den žádné instrukce nezobrazí, Stanley nejistě vyjde ven ze své kanceláře. Uvědomí si, že ani jeden z jeho kolegů není na svém místě, a tak se je vydá hledat.
Tady přichází na řadu hráč, který ovládá Stanleyho skrze tuto matoucí příhodu. Navíc vše komentuje. Vypravěč, ve všem svém sebevědomí a sarkasmu možná více zátěž než pomoc. Tento komentátor se pokouší předat jasné instrukce a podle vaší ochoty spolupracovat bude buď:
1. s radostí vyprávět zbytek Stanleyho příběhu,
2. frustrovaně se s vámi hádat.
Po každém konci se vrátíte zpátky do kanceláře 427 a celý příběh začíná od začátku.
Čím hlouběji se ponoříte do této spletité pavučiny, tím více si začnete všímat, jak moc si se hrou vývojáři vyhráli. Stanley Parable je totiž taková smíšenina různorodých myšlenek, které jsou hráči předávány jako čistě satirické parodie, které ale pod povrchem skrývají mnohem víc. Nebo taky ne. Totiž poznat, kdy se jedná o pouhý žert a kdy je poukázáno na mnohdy bizarní lidské chování, je více méně na interpretaci. Některé myšlenky ale pochopí jen hráči, kteří už nějakou tu historii her mají za sebou.
Je pak Stanley Parable nevhodný pro herní laiky? Neřekla bych. Rozhodně nebudou mít stejné pochopení pro všechny vtipy, na které narazí, ale to zároveň vytváří úplně odlišnou interpretaci, která přináší své vlastní kouzlo. Ať už máte za sebou roky herních zážitků nebo je to pro vás poprvé, tento příběh vám bude podkopávat nohy tak často, až si nebudete jistí vůbec ničím.
Stanley Parable rozhodně doporučuji, obzvlášť těm, kteří chtějí prozkoumat příběh, který předčí všechna vaše očekávání.
PS: Konec se skříní na košťata byl rozhodně můj nejoblíbenější. I když je těžký na nalezení, tak rozhodně stojí za to!
Luciana Elly Bădoiu