Mozek je velmi sofistikovaný orgán, který v našem těle řídí většinu úkonů, každou sekundu zpracuje takové množství informací, které by nezvládl ani nejvýkonnější počítač na světě. Je to tedy velice unikátní těleso, nám dodnes nejasné. O mozku máme dostatek základních informací, jako například hmotnost, objem, přibližný průměrný počet neuronů nebo například spotřebu energie a rozdělení na dvě hemisféry. Na druhou stranu, většina vědců se shodne na tom, že víme stále příliš málo o procesech, které se v tomto orgánů dějí. Záhadou jsou například vzpomínky a paměť nebo rozruchy a myšlenky, nikdo neví, jak přesně fungují.
Dlouhou dobu se věřilo, že lidé jsou schopni využívat jen 10 % kapacity svého mozku, tuto informaci i dnes potvrzují některé z učebnic. Tento dnes už potvrzený mýtus pravděpodobně pochází z článku Wiliama Jamese z časopisu Science z roku 1907, kde psycholog uvádí, že je člověk schopný užívat pouze malou část mentálních zdrojů, neuvádí ale procentuální hodnotu. Ta se objevuje až později v knize Dala Carnegieho, How to Win Friends and Influence People. Aktuální zmínky této klamné informace se samozřejmě objevily i v jiných médiích, v internetových článcích nebo ve filmu Lucy. V tomto science-fiction snímku se dozvídáme hypotézu o chování ženy, která začne využívat více než 10 % kapacity svého mozku, dostane se i na 100 %. Autoři si z hlavní postavy vytvořili skoro nadpřirozenou bytost, která si postupně osvojí spoustu nových schopností, například úplné vědomosti týkající se vzniku a fungování světa, ovládání ostatních lidí nebo uzdravování ran, protagonistka na úkor těchto schopností ztrácí city a veškerou lidskost.
Velká většina odborníků dnes popírá využívání pouze 10 % mozkové kapacity. Někteří argumentují tím, že využíváme celých 100 %. Pravda leží pravděpodobně někde uprostřed. Většina lidského mozku je aktivní stále. Pomocí skenů z fMRI (functional magnetic resonance imaging) můžou neurobiologové sledovat aktivity různých částí mozku při odlišných aktivitách. Dokonce i při odpočinku a spánku je mozek z velké části aktivní. Techniky jako fMRI nejsou příliš přesné a také nedokážou skenovat celý orgán najednou, nejde tedy zatím zjistit přesnou kapacitu, s největší pravděpodobností ale nevyužíváme 100 %, v tom případě bychom se totiž už neměli co naučit, neměli bychom kam nové informace uložit.
Bohužel si tedy nemůžeme představovat žádné nabytí super schopností při plném využívání našeho mozku, jelikož někteří od toho nejsme vůbec daleko a stále jsme pouze lidé. Zároveň ale samozřejmě existují věci, které můžeme dělat pro zvýšení zdraví orgánu, který vše ovládá, a potencionálně zvyšovat i jeho kapacitu. A tady už přichází na scénu taková ta ohraná, ale osvědčená klasika. Zdravá a vyvážená strava, pohyb a neustálé vzdělávání, cvičení paměti atd. I když stále mnohé nevíme, jsme si jisti, že mozek je opravdu nejdůležitější orgán v našem těle, řídící vše ostatní. Je tedy důležité o něj pečlivě pečovat.
Viktorie Berger