17. listopad je v České republice dnem, který připomíná boj za svobodu a demokracii, kdy se v roce 1989 stovky tisíc lidí postavily proti komunistickému režimu. Tento den, dnes známý jako Den boje za svobodu a demokracii, nám připomíná, jak těžce bylo dosaženo svobody, ale i jak snadno může být ztracena. Svět, ve kterém žijeme, už sice není ovládán totalitními režimy, ale i dnes čelíme rostoucímu ohrožení základních lidských práv a svobod, a to nejen v zemích s autoritářskými vládami, ale i v demokratických státech, kde se svoboda a práva začínají krčit pod tlakem populistických a autoritářských tendencí.
Amerika – Zvolením Donalda Trumpa za prezidenta v roce 2016 a jeho následným návratem do politiky se otevřely otázky o stavu demokracie v USA. Trump, který byl tento rok znovuzvolen, je kritizován za své autoritářské tendence, útoky na svobodná média a zpochybňování volebního systému. Jeho politika, která čelí obviněním z omezování práv menšin a potlačování opozice, ukazuje na rostoucí tendence k politickému polarizování a omezování lidských práv ve jménu „národní bezpečnosti“ či „národní jednoty“. Například snahy o omezení práv LGBTQ+ komunity, cenzura na sociálních sítích či zásahy do práv žen v oblasti reprodukčních práv ukazují na nebezpečí, které ohrožuje svobodu jednotlivce.
Slovensko – Na Slovensku v posledních letech vidíme rostoucí politickou polarizaci a rostoucí napětí mezi proevropskými a nacionalistickými silami. Vláda a některé politické strany se pokoušejí omezit právní ochranu menšin, a to jak na etnické, tak na genderové úrovni. Politické návrhy omezující svobodu tisku, svobodu projevu a omezující autonomii soudů jsou důkazy nebezpečí autoritářských tendencí, které se ve střední Evropě bohužel opět objevují.
Rusko a Čína – Rusko pod vedením Vladimira Putina dlouhodobě porušuje lidská práva, zadržuje disidenty, omezuje svobodu projevu a svobodu tisku. V roce 2022, po invazi na Ukrajinu, Rusko ještě více utužilo cenzuru, a to včetně represí proti těm, kdo se postavili proti válce. Cenzura je také jedním z hlavních nástrojů udržení moci v Číně, kde je jakákoli opozice okamžitě stíhána. Zatýkání novinářů, potlačování projevů nesouhlasu a masové sledování obyvatel jsou běžnou součástí každodenního života. Podle Amnesty International je Čína jedním z největších světových porušovatelů lidských práv, přičemž zejména tibetská a ujgurská menšina trpí pod brutálním tlakem vlády.
Afghánistán – Po návratu Tálibánu k moci v roce 2021 se situace v Afghánistánu drasticky zhoršila. Ženy jsou systematicky zbavovány základních práv, včetně práva na vzdělání a práva pracovat, a celkový pokles svobody a bezpečnosti je alarmující. Na denním pořádku je vraždění, mimosoudní popravy a násilí proti civilnímu obyvatelstvu, včetně porušování práv dětí a novinářů.
I když Česká republika prochází demokratickým systémem a byla svědkem pádů minulých totalitních režimů, nejsme imunní vůči porušování lidských práv. V posledních letech se objevily obavy týkající se omezování svobody médií a nezávislosti soudů. Cenzura na internetu, pokusy o omezení práv menšin, a to jak etnických, tak genderových, vyvolávají obavy o kvalitu české demokracie. Například rostoucí vliv krajní pravice a nárůst rasismu a xenofobie v některých politických kruzích naznačují, že lidská práva mohou být i v demokratických státech na ústupu, pokud nejsou pečlivě chráněna.
Svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí. Bez aktivní ochrany práv jednotlivce, včetně svobody slova, svobody tisku a práv menšin, může jakýkoli stát sklouznout k autoritářství. George Orwell ve své knize 1984 popisuje svět, kde je svoboda a pravda podřízena absolutnímu vlivu totalitního režimu. V jeho románu je každý krok občanů monitorován, jejich myšlenky kontrolovány a jakákoli opozice potlačena násilím a cenzurou. Orwell napsal: „Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla.“ Tento paradox je jedním z klíčových principů, kterými totalitní režimy kontrolují masy a ničí individuální svobody. Předpovědi Orwella nejsou jen fikcí. V mnoha zemích světa dnes čelíme neustálému ohrožení svobody, a to i díky technologii, která může být zneužita k masovému sledování a cenzuře.
Je snadné zapomenout, jak těžce byla demokracie a svoboda vydobývána. Mnozí lidé na světě stále zápasí o to, aby si mohli užívat to, co považujeme za samozřejmé. Naše zodpovědnost vůči svobodám, které máme, spočívá v jejich neustálé ochraně a obraně. Měli bychom se ptát, proč lidé v některých částech světa riskují své životy, aby dosáhli toho, co my bereme jako dané. Právě v tomto kontrastu je potřeba vidět hodnotu, kterou svoboda a demokracie přinášejí.
17. listopad je nejen připomínkou svobody, kterou jsme získali, ale i varováním před její ztrátou. Je na nás, abychom si vážili toho, co máme, a abychom aktivně chránili lidská práva a demokracii nejen doma, ale i ve světě. Musíme být ostražití a uvědomělí, že svoboda není nikdy zaručena, pokud ji nebudeme neustále bránit. Jak říká George Orwell: „Svoboda znamená svobodu říkat, že dva a dva jsou čtyři. Pokud to je povoleno, všechno ostatní následuje.“
Chris Dostálová