Logo GOH
Hejčínské
noviny
Logo GOH

Kateřina Bundilová, vše, co Vás zajímá a co Vám poradí do studentského života.

Tak jednoduše na začátek, jak jste se dostala k učení?

Teoreticky mám vystudovaný učitelský obor na přírodovědecké fakultě, první jsem se chtěla tak nějak věnovat jenom vědě, ale na střední škole jsem se nadchla pro předávání informací, a tak jsem si řekla, že cesta učitele je taková nejlepší cesta, protože ji buď můžete zrealizovat, anebo zůstat jen ve vědě. 

A proč zrovna Hejčín? Má to nějaký specifický důvod?

Úplně upřímně, každý, kdo vystuduje učitelství, tak nějak trochu touží se uplatnit na gymplu, ale je strašně těžké sehnat tam místo, navíc když jste učitel bez praxe hned po výšce, jako jsem byla já. A to, že se tady zjevila ta možnost, kterou tak z čista jasna přinesl František Brauner, byla náhoda. Protože tady na Hejčíně sháněli záskok za odcházející učitelku zrovna v půlce roku, takže žádný jiný učitel to nemohl vzít. A tak jsem to vzala já. 

Zeměpis, nebo biologie, co z toho?

Já tu otázku čekala! Ono se to strašně těžko popisuje, já jsem typický chameleon mezi těmi předměty a víc učím biologii a mám k ní asi blíže, protože z ní ještě dělám doktorát. Ale zase v zeměpise mám témata, která mám obecně radši. 

Abych trochu odešel od školy, co děláte ve volném čase?

Ono zase toho volného času moc není, jakmile vletíte do toho učitelského života, tak ten čas je hodné zúžený. Furt něco připravujete, adaptujete se a obecně hodně pracujete. Ale když už se nějaký čas najde, hlavně o volnech, tak se vždycky sejdeme s kamarády, se kterými jsme studovali, protože taky jsou učitelé, takže taky nemají čas jindy než o prázdninách. Takže jsme hodně s přáteli anebo se tak nějak snažím toulat po kulturních akcích. 

Stávalo se vám někdy, když jste nastoupila, že si vás učitelé nebo studenti pletli s žáky?

Jo. Stávalo se to docela často. Ani bych asi nespočítala, kolikrát mě mí nic netušící kolegové posílali se přezout anebo kolikrát jsem byla chycena za rukáv a bylo mi vynadáno, že jdu moc rychle. Dělo se to fakt často, ale teď už snad dobrý. Poslední, co se stalo, bylo před měsícem, kdy jedna paní uklízečka mě neměla načtenou a dostala jsem klepec, ale vysvětlila jsem jí to a teď už snad v pohodě.

Chcete něco vzkázat studentům? Nějaká hluboká myšlenka? Anebo jen jednoduchá zpráva.

Hluboké myšlenky v úterý ráno? No asi taková hlavní je, že Hejčín je strašně náročná škola a nesmíte se bořit ze známek, které máte. Je to strašně zbytečné a já chápu, že to pro vás teď je náplň života, jako pro studenty, ale bořit se z toho, že mám z fyziky trojky, čtverky, když se chci profilovat do umění nebo jiné vědy, to je asi ta největší chyba, co studenti dělají. 

Kryštof Staněk