„Nejsme Rusko.“ Jedno z mnoha hesel, která nejen v metropoli Tbilisi rezonovalo davy demonstrantů po zveřejnění výsledků letošních parlamentních voleb. Znovuzvolení teď již velmi kontroverzní strany Gruzínský sen vyvolalo sérii bouřlivých reakcí napříč společností a vysloužilo si vlnu silné kritiky ze strany opozice, podporované prezidentkou země. Jaká budoucnost teď nejspíše čeká zemi, která již nějakou dobu postává před branami Evropské unie, zatímco se Západu čím dál tím více vzdaluje?
O čem sní Gruzínský sen?
Strana se na politickém poli objevila během roku 2012 a do čela se postavil její zakladatel, oligarcha Bidzina Ivanišvil. Stala se silným politickým uskupením, které se prezentovalo jako proevropské. Ovšem v poslední době, a především se začátkem ruské agrese na Ukrajině, začala být rétorika strany značně proruská. Tuto skutečnost označila opozice v zemi spolu se Západem jako snahu o to, vést autoritářskou politiku, která se jasně inspiruje Ruskem. Tyto výroky se hojně objevovaly především po tom, co Gruzínský sen začal prosazovat dosti sporné zákony. Jedná se například o právě vládou protlačovaný zákon, který se letošní květen pokoušela prezidentka vetovat. Neúspěšně. Do praxe tedy vejde norma, která ukládá zpravodajským médiím a neziskovým organizacím povinnost registrovat se jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci „, pokud získávají více než 20 procent rozpočtu ze zahraničí. Kritici se ale oprávněně obávají, že právě tato nová legislativa zásadně omezí svobodu slova a tisku. Gruzie sice dlouhodobě patřila mezi postsovětské země s nejvýraznější prozápadní orientací, ale právě kvůli krokům minulého a teď i budoucího kabinetu vlády Gruzínského snu, který například odmítá uvalit sankce na Rusko, se propast mezi touto zemí a Evropskou unií neustále prohlubuje.
Gruzie jako oběť “speciální ruské operace „
Opozice odmítá výsledky voleb uznat a stejný názor vyslovila i prezidentka Salome Zurabišvili. Právě Zurabišvili označila svou zemi jako oběť ruské speciální operace a volby prohlásila za zmanipulované. Vyzvala proto občany k tomu, aby vyrazili do ulic projevit svůj nesouhlas. Zemi tak zachvátily mohutné protesty. Celou situací se také zabývali pozorovatelé voleb z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kteří upozornili na fakt, že se objevily případy korumpování hlasů, či zastrašování voličů a celé hlasování probíhalo v dosti napjaté atmosféře, kterou občasně dokreslovaly potyčky ve volebních místnostech. Hlasy Gruzínců volajících po přezkoumání voleb, byly vyslyšeny a skutečně došlo k přepočítán části hlasů. Jakmile tak volební komise učinila, konstatovala, že přepočítání nevedlo k významné změně a potvrzuje vítězství Gruzínského snu. Opozice, která má silnou podporu prezidentky Zurabišvili, usiluje o uspořádá nového volebního procesu. Mezitím se uskutečnilo další masové shromáždění, jakmile se i bez požehnání hlavy státu, sešel nový parlament. Demonstranti na budovu parlamentu házeli vejce a nadcházející poslance označovali za “otroky „, zatímco opozice pokračovala v pokusech zasedání nové vlády bojkotovat. V zemi tedy nadále panuje politický chaos.
Vstoupit či nevstoupit?
Gruzie má ve své ústavě jasně zakotvený a vytyčený cíl vstupu do EU, ovšem vládní strana Gruzínský sen ve čtvrtek 28.11. 2024 oznámila, že do roku 2028, pozastaví země veškerá přístupová jednání s Evropskou unií. Premiér Irakli Kobachidze poté radikální rozhodnutí strany jednoduše okomentoval tak, že země bude přeci jen pokračovat ve své snaze stát se součástí Unie, ale nebude se realizací této vize zabývat dříve než v roce 2028. Také avizoval že důvodem, proč se vláda k tomuto kroku uchýlila byla série urážek ze strany sedmadvacítky. Dle slov premiéra sebou Gruzie nenechá manipulovat a je nutné, aby si někteří evropští politici uvědomili, že musejí s kavkazskou zemí komunikovat důstojně, a především ji nevydírat. Čtvrteční oznámení naprosto otřáslo většinou gruzínské společnosti a vyeskalovalo již probíhající protesty. V noci z dvacáté osmého na dvacátého devátého listopadu rozháněla policie brutálním způsobem v centru hlavního města tisíce demonstrantů slzným plynem a vodními děly.
Rozkročení mezi dvěma světy
To, jak se bude velmi křehká a zároveň nebezpečná politická situace v Gruzii dále vyvíjet je teď téměř nemožné předvídat. Gruzínská společnost je rozdělena a nachází se na okraji velmi signifikantního milníku, který nepochybně určí, k jaké světové straně se nakonec země přikloní. Velkou roli v tom bude nepochybně hrát i blížící se konec mandátu proevropské prezidentky. Jako vcelku pozitivní zprávu můžeme momentálně my z pozice člena EU brát fakt, že je hlas prozápadně smýšlejících Gruzínců jasně slyšet a neochvějně rezonuje napříč světem.
Ema Straková