Celý svět sleduje události na rusko-ukrajinských hranicích. Rusko poslalo na Ukrajinu svoje vojenské jednotky přes varování Spojených států, Evropské unie a Spojeného království. A tak nejspíš začalo největší válku v Evropě od druhé světové války.
Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem není vůbec novinka. Již před osmi lety, když proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč v roce 2013 odmítl podepsat asociační smlouvu s EU, nastaly v hlavním městě Kyjevě protesty nazývané Euromajdan. Na to v roce 2014 Rusko odpovědělo anexí Krymu a později podporou separatistů, kteří na východě Ukrajiny vyhlásili Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku. Situace se měla zlepšit díky Minské dohodě, ale ta nebyla zcela dodržena Konflikt si zatím vyžádal 14 000 životů a 1,5 milionů lidí se muselo odstěhovat.
V listopadu 2021 satelitní snímky ukázaly, že se vedle ukrajinských hranic shromažďují ruští vojáci. V prosinci Rusko ohlásilo svoje bezpečnostní požadavky, ve kterých prakticky oznámilo, že chce, aby NATO zaujalo podobu jako před rokem 1997 a nerozšiřovalo se dál.
Vladimir Putin opakovaně tvrdí, že neplánuje válku. Reakce a varování Západu mu přijdou až hysterické, ale podle vývoje situace jsou docela vhodné. Rusko má přes 190 000 vojáků blízko ukrajinských hranic. Putin oznámil, že část svých jednotek od hranic Ukrajiny stáhlo, ale NATO nemá žádný důkaz, že by nastala deeskalace.
21. února ruský prezident pronesl dlouhou řeč. V ní nazval vznik samostatné Ukrajiny historickou chybou a ohlásil, že Ukrajina byla vytvořená Ruskem. Na konci projevu oficiálně uznal Doněckou a Luhanskou lidovou republiku a poslal na východní Ukrajinu „mírové jednotky“. Tím také porušil mezinárodní právo.
Během mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN velvyslankyně USA prohlásila, že Putin roztrhal Minskou dohodu na cáry. Některé státy ohlásily nové sankce namířené proti Rusku. Situace se stupňuje, uvidíme, jak se v dalších dnech vyvine.
Amélia Cápec