Článek je postaven na faktických informacích, ale obsahuje postřehy a názory autora.
Umělá inteligence je poslední dobou velice diskutovaným tématem i napříč komunitami, kde byste za normálních okolností nečekali, že její členové vůbec dokážou zapnout počítač. Velkou zásluhu na tom nese hlavně služba ChatGPT, kterou provozuje (dříve nezisková) organizace OpenAI. Lidem dokáže poradit s matematickými úlohami, programováním, komplexními otázkami a slohovými pracemi. No zkrátka noční můra konzervativních učitelů.
Ještě než se vrhneme k samotnému tématu, bylo by dobré vysvětlit, že ChatGPT vlastně není žádná inteligence, ačkoliv jej tak nazýváme i my, co mu věnujeme mediální pozornost. Ve skutečnosti se jedná o aplikaci využívající rozsáhlý jazykový model trénovaný na sáhodlouhých textech v několika jazycích, který pouze dokáže předpovídat, jaké slovo bude následovat ve větě. To je taky důvod, proč je většina jeho znalostí omezena do konce roku 2022 – co si nenačetl, to nezná. Sami mu tak sice můžete říct, jaká je aktuální situace kolem Mariupolu, a ChatGPT to dokonce i pochopí, ale v další konverzační seanci si to stejně pamatovat nebude.
O umělou inteligenci je v poslední době enormní zájem ze strany technologických velikánů, jako je například Microsoft nebo jeho úhlavní konkurent Google. Ptáte-li se proč, odpověď je jednoduchá. Mají o ni zájem i uživatelé, kteří se běžně o technologie nezajímají, a nejenže se dá těžit hromada peněz z on-line návštěvnosti, ale také podpůrných služeb, jako jsou třeba předplatná, která lze v rámci AI služeb snadno nabízet.
První zmíněný americký korporát proto horlivě investuje právě do OpenAI, která stojí za ChatGPT, a to z důvodu, aby mohl její služby integrovat do svých vlastních aplikací. Podívejte se třeba na přepracování vyhledávače Bing, který díky službě Chat, jež staví na jazykovém modelu Prometheus vyvinutém ve spolupráci s OpenAI, enormně roste a používá jej více uživatelů než kdy dřív. Právě tyto investice do OpenAI jsou důvodem, proč už o firmě nelze mluvit jako o neziskovce. A právě tady do situace vstupuje Elon Musk.
Kontroverzní multimiliardář, relativně nový majitel sociální sítě Twitter, idealista, hrdý republikán, tak trochu magor… Ať už ho vidíte v jakémkoliv světle, nedá se mu upřít sláva. Tu ještě prohlubuje jeho tendence vyjádřit se ke kterémukoliv tématu, které zrovna letí internetem. Pokud si ale myslíte, že Elon Musk je v situaci OpenAI zapleten pouze jako bezvýznamný komentátor s více než stovkou milionů sledujících na Twitteru, pletete se.
Ačkoliv to mnoho lidí neví, pro náš příběh je to nesmírně důležitá informace. Elon Musk stál v roce 2015 při založení OpenAI, nicméně o tři roky později odešel, protože se chtěl umělé inteligenci věnovat na vlastní pěst uvnitř automobilky Tesla. Kdyby zůstal v představenstvu OpenAI, nešlo by si nevšimnout střetu zájmů. Zpravodajský server Semafor pak nedávno přišel s ještě jedním zajímavým detailem: Musk se měl ještě před svým odchodem v roce 2018 pokusit o převzetí celé organizace, ale to se mu nepovedlo. Díkybohu.
Od té doby se prakticky nic zásadního nedělo, až nyní se Musk opět na OpenAI soustředí. Už ale ne jako výzkumník-zakladatel, nýbrž jako kritik, kterému vadí, že firma bere obrovské peníze a je de facto ovládána Microsoftem. Že by trochu závist?
Neberte mě ale zle. O závisti bych nemluvil, kdybych nevěděl o Muskově pokryteckém chování v posledních několika týdnech. Prvně podepíše spolu s více než 1 100 odborníky otevřený dopis žádající o zastavení vývoje umělé inteligence po dobu šesti měsíců, ale ještě zhruba měsíc před touto událostí založí vlastní firmu, která se výzkumem AI zabývá. Informace však vyšla na povrch až po podepsání dopisu.
Ještě předtím, než o této kuriozitě informoval server Financial Times, přinesl Business Insider zprávu o tom, že si kontroverzní americký podnikatel pořídil zhruba deset tisíc grafických karet od společnosti Nvidia. A k čemu jinému by mu byly grafické karty než zas a znovu pro vývoj umělé inteligence.
Míra pokrytectví letí neustále nahoru, ale nezastavila se. Nedávno totiž Musk v rozhovoru pro Fox News prohlásil, že hodlá vytvořit vlastní jazykový model, který ponese název TruthGPT a bude se maximálně snažit o nalezení pravdy. Ach, jak republikánské. Ale vy už přece víte, že je to absolutní nesmysl, jelikož GPT služby ve skutečnosti nejsou inteligentní…
Přestože se tedy zdroje zprvu pouze domnívaly, že Musk bude OpenAI konkurovat, nyní už je to de facto potvrzené. Založení firmy X.AI, pořízení grafických karet, promlouvání o TruthGPT… Víc do očí bijící už to snad ani být nemůže.
Tímto jsme se postupně dostali až do současnosti, ale věřte mi, že téma umělé inteligence by se dalo rozebírat ještě daleko déle. Třeba si mé postřehy budete moci znovu přečíst v následujícím vydání Hejna, protože svět AI je v poslední době nezastavitelný, což jste určitě sami zaznamenali.
Adam Kurfürst