Šetři papír, ať se nekácí stromy. Třiď odpad. Šetři vodou… Tyto a mnohé jiné podobné věty slýcháme neustále všude okolo nás. A aby taky ne. Svět se od druhé poloviny 19. století oteplil v průměru o 1,2 °C. Lidstvo mění složení atmosféry, což má za následek zesilování skleníkového efektu. A právě šetření papírem je jedna z možností, jak můžeme zpomalit tyto nenávratně se řítící změny. Ano, je pravda, že tohle řešení je pouze dočasné a celý globální problém nevyřeší. Avšak právě šetření papírem je jednou z mnoha cest, jak se do snahy o záchranu planety můžeme zapojit všichni.
V dnešní době máme mnoho způsobů, jak žít více udržitelně, a právě mezi ně patří již zmíněná nižší spotřeba papíru. Bohužel máme také mnoho možností, jak ničit náš svět, přirozenou biodiverzitu a okolí. Žijeme ve 21. století. V ČR snad neexistuje člověk (student), který by nevlastnil mobilní telefon či notebook. Myslím, že tohoto faktu by se mělo více využívat zejména ve školství. Kupříkladu nepotřebuji tisknout pracovní listy, když vím, že je mohu vyplnit přímo ve Wordu. Nejenže tohle řešení je pro mě často pohodlnější, ale také se chovám více ohleduplně k přírodě, hledám ekologičtější variantu.
Když vyrábím papír, potřebuju pokácet strom. Tím „zahubím“ organismus, který nám živočichům dodává kyslík. Následně je nutná transportace dřeva. Ta většinou probíhá nákladními vozy či kamiony, jež čerpají energii z fosilních paliv, neobnovitelného zdroje energie, který nám jednou dojde, a k tomu všemu vytváří emise, mající za následek právě už jmenované globální oteplování. Jak by bohužel řekla většina společnosti „To ale nebude náš problém.” Kéž by tato věta byla pravdou. Ta však leží na úplně druhé straně kostky. Pokud se nám do roku 2070 nepovede neutralizovat skleníkové plyny na množství, ve kterém by se měly v atmosféře vyskytovat, budou na Zemi takové podmínky, že už je nepůjde zvrátit… No, a rok 2070 je tady mávnutím kouzelného proutku, nemyslíte?
Důležité je však mít na paměti, že i výroba elektrických zařízení (tablet, notebook atp.) není vždy šetrná k přírodě. Lithium, které se používá k výrobě elektrických baterií není těženo a získáváno s ohledem k přírodě. Na těžbě tohoto kovu se často podílejí děti, ale také lidé, kteří nejsou plnohodnotně odměněni za svou odvedenou práci.
Výše zmíněná fakta jsou sice drastická, ale to už pravda často bývá, ne? Je tedy hlavně o nás, kterou cestu si vybereme, která nám více vyhovuje, či je nám prostě jen příjemnější.
Nyní si ale uvedeme lehký početní příklad k zamyšlení. Řekněme, že školní třída v Česku má v průměru 25 žáků. Každé 3 měsíce dostávají za úkol napsat slohovou práci, kterou následně musí vytisknout a fyzicky přinést. Takhle to probíhá v každé třídě. Na celé škole. Na všech školách. Kolik papíru (stromů, zbytečných emisí) by se dalo ušetřit, kdyby se tento nešvar začal řešit, kdyby se konečně začaly využívat moderní technologie (nutno uvést, že spousta žáků píše slohové práce přímo v počítači a následně jsou nuceni je tisknout, což mi připadá velmi iracionální), které máme po ruce…
Častý protiargument ze strany učitelů spočívá v tom, že hlásají „Ale mně se to v ruce lépe opravuje“. Samozřejmě rozumím tomu, že hlavně pro starší generaci učitelů je těžké se adaptovat na změnu. Myslím si ale, že právě tohle je jedna z věcí, kterou by měl učitel ovládat. Jít s dobou. Učit nás, děti moderní generace, tím způsobem, jakým budeme i my pracovat.
Na závěr bych také chtěla uvést, že plně respektuji a chápu ty, co preferují tištěnou formu před čtením z obrazovky. Dlouhé dívání se do umělého světla, které obrazovky vyzařují, není vůbec příjemné a už vůbec ne zdravé. Někdo holt do notebooku nedokáže koukat hodiny, ať už mu to nedovoluje fyzický stav, či mu to pouze není pohodlné.
Existují však i jiné varianty, jak kompenzovat velkou spotřebu papíru. Kupříkladu třídění odpadu, šetření s vodou, omezení masa v naší stravě, nakupování v second hand obchodech a mnoho mnoho dalších. Nikdo však není plně stoprocentní. A to je naprosto v pořádku. Důležité nicméně je, abychom se do toho problému jako jedinci začali více angažovat a aby nám to přestalo být jedno.
Doufám, že jsem vám alespoň z části přiblížila tohle velmi zapeklité a komplexní téma, které nesmí být opomíjeno. Budu velice ráda, když se nad výše zmíněnými argumenty zamyslíte a zkusíte něco změnit.
Fakta a inspirace jsem našla na webové stránce www.faktaoklimatu.cz, z velké části se však jedná pouze o mé názory a je naprosto v pořádku, když se se mnou neshodnete. Pokud vás tohle téma nadchlo nebo se pouze chcete dozvědět něco víc, doporučuji také poslechnout si edukativní podcast Ekologická gramotnost.
Chris Dostálová