Narostou vám na veganské stravě prsa z estrogenu?

Definice, rozdíly

Pro začátek, za vegetariána se považuje člověk, který vědomě nekonzumuje maso, smí ale jíst ostatní živočišné produkty. V tomto případě tedy nesmí ani ryby. Dále se mohou dělit na laktovegetariány (nejedí maso a vejce), ovovegetariány (maso a mléčné produkty) a pescovegetariány (maso právě s výjimkou ryb). Veganství je na druhou stranu přísnější. Zůstaneme-li pouze u stravy, týká se to všech produktů pocházejících ze živočichů, tedy masa, mléčných výrobků včetně sýrů, také vajec, a dokonce i medu. Zahrnuje to ale i želatinu, šelak nebo jiné látky přidávané do potravin. Pokud bychom se na to podívali více jako na životní styl nebo filozofii, bude se tato osoba snažit nepoužívat i určité materiály vytvořené buď zvířaty nebo rovnou ze zvířat. Do toho se počítá vosk, hedvábí, vlna, kožešina a v neposlední řadě kůže. Často jsou některé kosmetiky složením veganské, byly ale testovány na zvířatech. I tomuto by se měl vegan správně vyhnout a dát přednost cruelty-free značkám. Definic je mnoho a každá se lehce liší, základ je ale stejný. Samozřejmě pokud by se takový jedinec ocitnul v nebezpečí, může se bránit i přesto, že by byl donucen zabít. Nikdo nechce abyste se nechali přes noc dopíchat komáry, nicméně je lepší omezit jejich přístup, třeba odpuzující vůní. Také je rozdíl mezi reálným nebezpečím a pouze pocitem, že se v něm nacházíte. Pavouk v rohu místnosti asi neplánuje váš atentát. 

Všimněte si prosím také, že pokud by někdo jedl jen velmi málo a často třeba jen nízkokalorické ovoce, také spadá pod tuto definici. Anorektik může být často i veganem, ovšem to neznamená, že by anorexii způsobovalo veganství. Jedná se o jednosměrnou kauzalitu a poruchy příjmu potravy je potřeba brát vždy vážně.

Vliv environmentální

Tento způsob života pozitivně ovlivňuje i životní prostředí. Dobytek musí někde žít, mít dopravovaný přísun živin, pak se deportuje na jatka atd., to ovlivňuje mnoho věcí na této planetě, které si ještě rozebereme, krom toho také krávy produkují metan, který tvoří asi 14-16 % vzniklých skleníkových plynů na světě. [1] Metan má z pohledu 20 let více než 80krát horší dopad na klima než oxid uhličitý. [2] Veganská strava snižuje vzniklé emise z potravin až o 70 %. [3]

Hospodářská zvířata nepotřebují jen prostor pro život, ale také se pro ně musí vypěstovat potrava zabírající prostor. Polovinu souše celosvětově zabírá zemědělství, z toho asi 80 % slouží užitkovým zvířatům, což odpovídá rozloze Severní i Jižní Ameriky dohromady. [4] Bereme prostor divoké přírodě a s dále rostoucí populací nebudeme mít místo na produkci dostatku jídla. To vyústí v rapidní zdražování potravin, čemuž ještě napomůžou zhoršené podmínky pro pěstování z důvodu výkyvů počasí.

Určitě se k vám dostalo, že pro pěstování sóji se odlesňují deštné lesy v Amazonii. To je pravda, ale mělo by se to uvést na pravou míru. Téměř 80 % veškeré vypěstované sóji na světě slouží jako krmivo pro dobytek. [5] Takže paradoxně vegana spotřebuje méně sóji než průměrný člověk.

Slavný argument proti veganům spočívá v tom, že avokáda produkují velké emise kvůli transportu. Drtivá většina potravin se však nepřeváží letadlem, což by jinak opravdu zvýšilo uhlíkovou stopu. 90 % spotřebovaných avokád v Evropě se dováží, nicméně je to téměř vždy námořní dopravou. Pokud si to ukážeme v počtech, vyjde nám, že avokádo má cca 0,29–0,38 kg CO₂‑eq/kg [6] a hovězí má 14–32 kg CO₂-eq/kg i s dopravou. [7]

Zvířatům chovaným v extrémních hustotách se do krmení přidávají antibiotika, jejich cílem je preventivně chránit dobytek proti nemocem. Podle WHO směřuje v některých zemích až 80 % spotřebovaných antibiotik do zemědělství. [8] To směřuje k tvorbě bakterií, které jsou vůči nim rezistentní a dále se pak mohou přenášet na lidi. To by mohlo být velkým problémem do budoucna, jelikož pacienti s rezistentní bakteriální infekcí vykazují o 84 % vyšší mortalitu ve srovnání s pacienty, jejichž infekce je způsobena bakteriemi bez vyvinuté obrany před antibiotiky. [9]

Celkový počet suchozemských zvířat zabitých pro lidskou potravu za jeden rok je asi 80 miliard, z toho 56 miliard tvoří drůbež, některé statistiky uvádějí ještě vyšší čísla. [10] U ryb je počítání o něco složitější. Neuvádí se počet jedinců, nýbrž váha úlovků. Ta se pohybuje kolem 90 milionů tun ročně. [11] Čísla u drůbeže jsou sama o sobě vysoká, a to se do ní nezapočítává vše. Při líhnutí z vajec se zkontroluje pohlaví, které určuje další průběh. Samice putují do chovů nosnic, pak jsou zabité na jídlo. Samci se zaživa hned po narození rozmačkají na kostní moučku, protože nesnáší vejce a nejsou vhodní na maso. Proto vegetarián, který sice nejí maso, ale konzumuje vajíčka, tímto může přímo podporovat takové zacházení. Nemluvě o tom, že slepice jsou zabité po 12-18 měsících. Jejich přirozené dožití je 5-10 let. Podobný problém je i u krav, kde se samci zabíjejí po pár týdnech. Krávy míří na jatka po poklesu produkce mléka nastávající po 4-6 letech, i když by se mohly dožít až 25 let. Zabíjení v tak útlém věku můžeme najít u veškerého dobytka. Každý vegan i vegetarián už několikrát za svůj život musel slyšet, že by přece nevadilo konzumovat zvířata, která zemřela přirozenou smrtí. Komu by ale chutnalo staré tuhé maso. Skutečnost je taková, že to, co se nachází na našem talíři, jsou často jen mláďata.

Vliv na lidské tělo

No a jak je to se zdravím člověka žijícího na bezmasé stravě? Jedna z nejvýznamnější metaanalýz sestavená z necelých sto studií uvádí, že vegetariáni mají o 25 % menší riziko vzniku srdečních onemocnění [12] a také o 8 % menší riziko vzniku rakoviny, vegani až 16 %. [13] To ale neznamená, že ji nemůže dostat a také v dnešní době existuje obrovské množství vegan junk-food. I lidé na rostlinné stravě mohou trpět civilizačními chorobami.

Častý mýtus vyskytující se v debatách je, že lidé bez masa nemohou přijímat dostatečné množství živin. V takovém případě většinou dojde řeč na železo a chudokrevnost. Toto je založeno na skutečnosti, že železo z rostlin je méně vstřebatelné než železo z masa. Celkově ale vegani mají vyšší příjem železa díky luštěninám, obilovinám a ořechům, což vyvažuje nižší vstřebatelnost. Proto nebyl shledán častější výskyt anémie. [14] Občas se objevují zprávy zmiňující příběhy veganů, kteří zemřeli na podvýživu a trpěli chudokrevností. Veganství ale přímo nezpůsobuje anorexii, jak již bylo dříve zmíněno.

Spolu se železem bývá obětí útoků i vápník. Stejně tak jako všežravci mohou vegani trpět nízkým příjmem vápníku a v důsledku toho i vyšším rizikem zlomenin. Ořechy, mák, luštěniny nebo i zelenina jako brokolice nebo mrkev vápník obsahují. Aby se dosáhlo doporučené denní dávky (kolem 1000 mg vápníku/den), doporučuje se pít rostlinné mléko obohacené o vápník na stejné množství jako kravské (120 mg/100 ml), nebo obohacené tofu (od 250 mg/100 g). Nedostatek příjmu vápníku je v dnešní době častým problémem obecně. Určitě je lepší se soustředit na obohacené potraviny než brát doplňky stravy. Tabletky dostávají velké množství vápníku do těla najednou. Látka se pak dostává více do krve. Nejen že má potom menší pozitivní vliv na kosti, ale i výrazně zvyšuje riziko infarktu, a to až o 20–30 %, právě díky vysoké koncentraci v krvi. [15]

Jaké doplňky stravy tedy musí vegan brát? Odpovědí je, že téměř žádné. Obecně platí dávat přednost přirozenému výskytu. Antioxidanty fungují mnohem lépe v přírodní formě, kde jsou vázané na stovky dalších látek a jejich vstřebávání je postupné. Při vysoké dávce najednou mohou mít dokonce efekt pro-oxidantní. [16] Omega 3 mastné kyseliny spolehlivě zajišťují lněná semínka. Jedinou výjimku tvoří vitamin B12. Ten sice obsahují některé fermentované potraviny i rostlinná mléka, stejně ale platí rada brát tabletky. Přes zimu pak samozřejmě doplňovat vitamin D, to však platí všeobecně.

I bílkovin má vegan dostatek. Bílkoviny se skládají z aminokyselin, některé z nich jsou esenciální a musíme je dostat do těla potravou. Existují i rostlinné zdroje bílkovin, které obsahují všechny potřebné aminokyseliny. V takovém případě jich většinou nemívají nějak extrémně vysoké množství, proto je lepší zdroje kombinovat. Když to shrneme, rostlinná strava dokáže pokrýt dostatečný příjem bílkovin, a to i pro sportovce. [17] Mimo to rostlinné formy méně zatěžují ledviny, což může mít pozitivní vliv na pacienty s chronickým onemocněním ledvin. [18] Dále pak máme z některých živočišných zdrojů TMAO, také zatěžující ledviny.

TMAO (trimethylamin N-oxid) se vytváří ve játrech oxidací TMA. TMA nám vzniká ve střevech hlavně ze dvou zdrojů: L-karnitin z červeného masa a cholin z vajíček. To znamená, že čím více konzumujeme tyto potraviny, tím více se v našem těle nachází TMAO. Krom toho každému je známo, že náš střevní mikrobiom se mění s každým soustem. Čím více se v našich střevech nacházejí tyto látky, tím více bakterii produkujících TMA budeme mít. Samotné TMAO podporuje ukládání cholesterolu a zároveň zhoršuje jeho odstraňování z cév. O cholesterolu ale až za chvíli. Když to zestručníme, dokáže tato látka zvýšit riziko infarktu a mrtvice až trojnásobně. A jak již bylo řečeno, našla se spojitost i s rychlejším poklesem funkce ledvin u lidí s CKD a navíc podporuje zánět a fibrotizaci ledvin. [19] [20] [21] [22] [23]

Teď zpět k cholesterolu. Ten se dělí na dobrý (HDL) a špatný (LDL). Tělo si ho v játrech vyrábí dostatek. Ale toto neplatí jen u lidí. Proto, když pozřeme maso, dostáváme nadbytek cholesterolu. Ten se ukládá do cév a zužuje průtok krve, což výrazně zvyšuje riziko infarktu. Vysoký cholesterol je bohužel velmi častá civilizační choroba. I některé rostlinné produkty obsahují nasycené mastné kyseliny (tuky zvyšující hladinu cholesterolu), celkově ale přejití na bezmasou stravu jeho hladinu snižuje. Navíc se zvýší konzumace vlákniny, která pomáhá odvádět z těla LDL formu. Pokud jste mladí, možná se infarktu nebojíte, protože vám připadá vzdálený, zvýšená hladina však na vás může mít vliv už teď. Snížený průtok krve v cévách má za důsledek horší prokrvení pohlavních orgánů, které jsou na toto velmi citlivé. Proto se i mírně zvýšená hladina cholesterolu projevuje slabší lubrikací a celkovou vzrušivostí. U mužů může způsobovat i erektilní dysfunkci. [24] Veganská strava nezlepšuje průtok krve pouze snížením množství LDL cholesterolu. Některé látky, například citrulin, nejvíce obsažený v melounu, dusičnany z červené řepy nebo špenátu nebo flavonoidy v bobulovitém ovoci, v citrusech a kakau, zvyšují tvorbu oxidu dusnatého. [25] Ten rozšiřuje cévy, čímž snižuje riziko infarktu, zlepšuje výkon a zrychluje regeneraci u sportovců, má protizánětlivé a antioxidační účinky, zamezuje trombóze a zvyšuje skóre tvrdosti erekce u mužů. [26]

To, že z kuřecího masa můžeme dostat salmonelu, pravděpodobně všichni víme. Nicméně to není jediné riziko infekce z masa. Významnou hrozbou je i E.coli v hovězím. Tyto bakterie způsobují těžké střevní infekce a záněty močových cest včetně selhání ledvin. Campylobacter v kuřecím je spojený s průjmy a horečkou. Listerie je riziková pro těhotné ženy a seniory. Dále je třeba dát si pozor na parazity jako jsou tasemnice nebo toxoplasma gondii, která je též riziková pro plod. Navíc pouhé položení syrového masa na prkénko na krájení před tepelným zpracování kontaminuje ono prkénko a tím se může kontaminovat i zelenina, která je pak položena na stejné místo.

Některé živočišné produkty obsahují gerontotoxiny. To jsou velmi nebezpečné látky. Aktivují zánětlivé procesy, poškozují buňky a tím i DNA oxidačním stresem, poškozují cévy, mají škodlivé účinky na střeva a urychlují stárnutí buněk. [27] [28] [29] Našla se spojitost i s diabetem. [30] Tyto gerontotoxiny se nacházejí v tučných živočišných produktech, jako jsou sýry a máslo, nebo v ultra zpracovaných potravinách, největší vliv má však příprava. Najdeme je ve smažených jídlech, ať už je to maso, nebo třeba hranolky. Ještě větší koncentrace je při grilování.

A jak je to teda s estrogenem? Rostliny samozřejmě obsahují hormony a jedním z nich je fytoestrogen. Kvůli tomuto hormonu vznikly mýty, že veganská strava působí na muže feminizujícím účinkem, anebo zvyšuje množství ukládaného tuku na prsou. I v mužském těle najdeme ženské hormony a v ženském zase mužské. Plní důležité funkce a při jejich nerovnováze může docházet ke zdravotním problémům. Fytoestrogen pomáhá udržet v těle potřebnou hladinu estrogenu. Při nedostatku působí jako slabý estrogen, při nadbytku zase blokuje ten silnější v těle, nijak však neovlivňuje hladinu testosteronu. [31] Celkově jsou tedy fytoestrogeny zdravé. Výrazně snižují riziko vzniku rakoviny prsu [32] a o 25 % snižují recidivitu nádoru u vyléčených pacientek, [33] pomáhají zmírnit výkyvy hormonů a tím pomoct například při menopauze, zlepšují funkci cév a tím chrání před infarktem [34], a dokonce lehce zlepšují paměť a celkové kognitivní funkce, čímž chrání před demencí. [35] Lidé hlásající tyto chybné informace o vlivu fytoestrogenů a zároveň pijící živočišné mléko jsou pokrytci. Kravské mléko totiž obsahuje reálný živočišný estrogen a progesteron, tvořící se ve vaječnících po ovulaci. Mimo to i IGF-1 podporující růst buněk, což podporuje rozvoj rakoviny. Díky zmiňovaným hormonům pití kravského mléka ještě o to více zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu a prostaty a dále přispívá k problémům s akné v období adolescence. [36]

Závěr

Jak vidíme, správná veganská strava má pozitivní vliv nejen na životní prostředí, ale i na lidské zdraví. Pořád je ale veganství jen nějaký štítek. Pouhým omezením živočišných produktů nebo vyřazením jednoho druhu masa zanecháme velký vliv. Není potřeba hledat pro nás definující slovo. I kdybychom si jednou v restauraci dali vegan burger místo klasického burgeru, je to změna.

Zdroje

Jonáš Procházka