Jak se používá orální rouška? Co je to heteronormativita? A proč má proboha vakoveverka létavá 3 pochvy?! Sexuální výchova na 120 % je třídílná japonská komiksová série napsaná Kikiki Tataki. Pro ty, co se s japonskými grafickými romány ještě neměli příležitost setkat: jedná se o mangu, tudíž se celý příběh, který do obrázkové podoby převedla paní Hotomura, čte zprava doleva (pro nás jakoby od konce). To nezmiňuji proto, abych vás odradila hned na začátku, ale v touze navnadit vás také na trochu exotický zážitek i co se způsobu čtení týče.
Dějová linka zachycuje mladou a energickou učitelku tělesné a zdravotní výchovy na dívčí střední škole, paní Cudži. Ta má jediný, velmi ambiciózní cíl, a to bez skrupulí naučit své studentky vše, co je dobré vědět o dospívání a s ním spojeným započetím sexuálního života. Nebere si ovšem žádné servítky, pohlavní styk označuje za něco úžasného, a to se zpočátku vůbec nelíbí konzervativním kolegům. Naopak studentky jsou přátelským a přímým přístupem jejich vyučující nadšené, a tak postupně samy přicházejí s různými zvídavými dotazy.
Jak ale sama paní Cudži v druhém svazku prohlásí: „Sexuální výchova není jen o pohlavních orgánech.“ Po prvotním seznámením s antikoncepcí se diskuse přesouvá k dalším problematikám, jako je například sebeuspokojování, menstruace, konsent, sexuální menšiny, genderové role a rovnost pohlaví, iluze tvořené pornem a erotickou popkulturou či rozmnožování u jiných živočišných druhů. Právě takto rozsáhlá škála témat, obsáhlá ve třech spíše tenčích svazcích, mě ohromila a zároveň potěšila nejvíce. Jednotlivé lekce paní Cudži jsou vedeny jako vysvětlující dialogy s jejími studentkami nebo podobou kratších příběhů, kde figuruje jedna z hlavních postav.
Kreslená forma celý příběh doplňuje nejen o hezkou vizuální plynulost děje, ale také o názorné kresby téměř všeho, co v řeči zazní (nečekejte ovšem žádné porno!). Příhodné ilustrace jsou v panelech ukazovány se skvělým načasováním, a tudíž hned víte, o čem je řeč.
Já sama jsem se knize stydlivě pár měsíců v knihovně vyhýbala. Ale právě příjemná a otevřená atmosféra s častými komediálními prvky na odlehčení mě přesvědčila o tom, že se není za co stydět a že podporovat tabu okolo sexu a věcí s ním spjatých je špatné. I proto jsem se odvážila napsat tento článek a všem vám tuto mangu vřele doporučit . 😉
Nic ovšem není dokonalé, a tak musím s lítostí podotknout, že všechny uvedené ankety a výzkumy jsou vztahovány pouze k Japonsku a že doporučované stránky, fóra a videa jsou dostupná pouze v japonštině.
Zdeňka Součková